Vrchol drzosti

Klient mě požádal, abych mu pomohla zrealizovat koupi pozemku za účelem výstavby rodinných domů s následným odprodejem. Pozemek se inzeroval dvakrát, tak jsem zavolala nejdříve panu makléři. Po pár otázkách jsem zjistila, že o pozemku neví nic. Zavolala jsem tedy paní makléřce. Ta mně hned na začátku rozhovoru řekla, že mně pošle územní plán, ať se na to podívám. Plány jsem přeposlala klientovi, ten projevil zájem o prohlídku a požádal mě, ať to domluvím.

Video:

Podcast v MP3:

Neuvěřitelný rozhovor

Zavolala jsem paní makléřce a rozhovor po vzájemném představení probíhal v tomto duchu:
Já: Můžeme se domluvit na prohlídce pozemku v Měníně? Nejlépe zítra okolo třetí hodiny nebo klidně i o víkendu.
Makléřka: V žádném případě, zítra mám volno a o víkendu nepracuji.
Já: Aha, tak kdy by to bylo možné?
Makléřka: Vždyť jsem Vám poslala územní plán, je to číslo parcely xy, tak si tam zajeďte s klientem sama. Já tam nepojedu.
Já: Aha, já ale nevím, jestli budu přesně vědět, odkud kam je prodávaný pozemek. Kde jsou jeho hranice.
Makléřka: Tak to já taky nevím, já jsem tam nebyla.
Já: Aha, a kde jste vzala fotky?
Makléřka: Já to mám ve spolupráci s jinou makléřkou a ta mně poslala fotky.
Já: Aha, tak to by tam tedy s námi mohla zajet ona.
Makléřka: Ne, to by nemohla, ona je na tom teď špatně, tak jsem to vzala za ni a ona o tom taky nic neví.
Já: dobře, tak mně ještě řekněte, když v inzerci píšete, že tam mohou stát tři domy za sebou, jak bude řešena příjezdová cesta a jaká je povolena zastavitelnost s ohledem na procenta zastavitelnosti, nebo-li jakou mohou mít domy rozlohu, zastavěnou plochu?
Makléřka: Nic z toho, na co se mě ptáte, nevím. Navrhuji, abyste si nejdříve zašli na stavební úřad a potom teprve domluvíme prohlídku.
Já: Klient by ale raději, než začne lítat po úřadech věděl, o jaký pozemek se jedná. Můžeme se tam potkat?
Makléřka: Nejdříve teda v pondělí, ale musíte mě tam dovézt. Já nemám auto.

Provize za nic

Tak to už na mě bylo opravdu moc. Ještě jsem se zeptala na případnou provizi za spolupráci.
Makléřka: Tak provizi teda budeme muset navýšit, aby jste z toho taky něco měla.
Já: No tak to v žádném případě, já přece nebudu navyšovat svému klientovi provizi. V jaké výši máte provizi domluvenou?
Makléřka: Nevím spočítejte si to. Ze 4.180.000,- Kč 4%.
Spočítala jsem si to. Je to 167.200,- Kč a to nevím, jestli je či není plátce DPH. Bylo by to ještě o 35.112,- Kč víc. Rozčílila jsem se teda fakt hodně. Za částku 202.312,- Kč není ochotna ani zvednout zadek a jet se tam s námi podívat? Aby konečně věděla, co vlastně nabízí? A to chtěla tuto částku ještě navýšit?!? Je mně z toho vážně moc smutno. Jestli toto je běžná praxe, kterou dnes a denně zažívají kupující, tak se ani nedivím, že mají realitky tak špatnou pověst. Jsem zvědavá jak toto dopadne, ale už teď jsem otrávená.

Smutný závěr

1. Napadlo mě, v případě, že by měl o pozemek klient zájem, tak se asi na celou makléřku vykašlu a domluvím se s prodávajícími sama.
2. Učebnicový příklad toho, když jednu nemovitost nabízí více realitek. Ani jedna nemá s prodávajícími podepsanou smlouvu na prodej, takže nikdo nemá jistý zisk, takže podle toho to taky tak vypadá. To je ale samozřejmě neomlouvá. Nemusí to bez smlouvy vůbec dělat. A v tomto případě by udělali oba, respektive všichni tři makléři lépe.
3. Žádný realitní zákon nepomůže k tomu, aby svoji profesi vykonávali pouze profesionální makléři. O novém realitním zákoně již připravuji další článek. Máte se na co těšit. Bude to humorné.
   

Jak to celé dopadlo? V pondělí mně paní makléřka sdělila, že ve středu zajde na stavební úřad a zjistí podrobnosti. Zjistila, že se na prezentovaném pozemku nemohou postavit 3 domy, ale jen jeden. A na jeden dům je pozemek příliš drahý. Proto zakázku odstranila z internetu a celá kauze skončila. Tak alespoň tak. Nakonec přece jen ten zadek ze židle zvedla.